Charakteristika zájmového území

Statutární město Karviná leží na východě Moravskoslezského kraje a spadá do stejnojmenného správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP). Krajské město Ostrava je vzdáleno 18 km východně. Počet obyvatel k 1. 1. 2020 je 52 128 osob. Katastrální území leží v průměrné nadmořské výšce 221 m o celkové rozloze 5 752,2 ha. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Olše, která protéká katastrem města severozápadním směrem. Významným vodním tokem je rovněž Stonávka, jež se vlévá do Olše v oblasti Sovinec. Karviná leží na území historického Těšínského Slezska. Moderní Karviná však vznikla v roce 1949 sloučením města Fryštátu, původní Karviné, Darkova, Ráje a Starého Města. V současnosti se Karviná člení na devět částí města - Karviná 1 až Karviná 9. Místní pojmenování jednotlivých části je Fryštát (jižní centrum), Doly (západ katastru), Lázně Darkov (jih), Ráj (jihovýchod), Staré Město, Nové Město, Mizerov (centrum), Hranice (severovýchod)  a Louky nad Olší (jižní cíp). Na území města se nachází přírodní památka Karviná - rybníky o rozloze 9,3 ha. Jedná se o plochu několika rybníků, kde hlavním předmětem ochrany je Páchník hnědý.

První písemná zmínka o městu se objevila v roce 1268. Městem se stal Fryštát roku 1327. Zásadní obrat v rozvoji města a celé zdejší oblasti znamenal nález černého uhlí ve 2. polovině 18. století a počátkem 20. století již byla Karviná svým ekonomickým potenciálem významnou obcí v rámci celého Rakousko-Uherska. Jako pozůstatek těžby uhlí se na území města nachází několik poddolovaných lokalit. Za symbol těžby v Karviné se dá považovat kostel sv. Petra z Alkantary, který je v důsledku poddolování silně nakloněn (6,8° od kolmé osy) a oproti původnímu stanovišti zde došlo k poklesu o 34 metrů.

Území statutárního města Karviné

 

Geologické a geomorfologické charakteristiky

Území města ovlivnilo alpské vrásnění ve starších třetihorách. Najdeme zde vápnité jíly, podřízeně písky, štěrky a kvartérní sedimenty (štěrky, písky a hlíny). Co se týká půdních typů, tak v okolí řeky Olše převládá modální fluvizem se substrátem nivního sedimentu bezkarbonátového. V centru Karviné rozlišujeme půdní typ urbánní antropozemě. Okolí rybníků na severu Karviné je pokryto půdním typem fluvické gleje. Zbytek území pokrývají z většiny luvizemě.

Z geomorfologického hlediska spadá území správního obvodu do provincie Západních Karpat, oblasti Severních vněkarpatských sníženin, celku i podcelku Ostravské pánve. To je plochá pahorkatina o rozloze 483 km², střední výškou 244 metrů a středním sklonem 1° 38´. Ostravská pánev vznikla poklesem Českého masivu při podsouvání pod Karpaty. Osu této pánve tvoří široká niva řeky Odry, která v pánvi přijímá ze severozápadu řeku Opavu a z jihu Ostravici a Olši. Je vyplněná různě mocnými souvrstvími mořských třetihorních sedimentů a čtvrtohorních glacigenních, fluviálních i eolických usazenin. Karbonské sedimenty v podloží obsahují sloje černého uhlí, které se v pánvi těží. Povrch zejména v okolí centra Karviné je značně změněn zástavbou a hornickou a průmyslovou činností.

Statutární město Karviná svým centrem zasahuje geomorfologický okrsek Karvinské plošiny. Okolí karvinských rybníků na západě leží v okrsku Ostravské nivy. Východ katastru města potom leží v Orlovské plošině. Tato plochá pahorkatina je tvořena glacigenními štěrky, písky, hlínou v nadloží uhlonosného karbonu. To vše je překryto vrstvou sprašových hlín. Orlovská akumulační plošina je rozčleněná procesy periglaciální a humidní destrukce. Najdeme zde asymetrická údolí, sesuvy či strže. Orlovská plošina leží ve čtvrtém vegetačním stupni s převážně nepůvodními smrkovými porosty, místy porostlá borovicí či dubem. Jižní výběžek katastru statutárního města Karviné se potom postupně zvedá do okrsku Hornožukovské pahorkatiny. Tato pahorkatina je tvořena převážně flyši s převahou jílovců. Převažujícím pokryvem jsou smrkové porosty. 

Nadmořská výška reliéfu města Karviné

Sklonitost reliéfu na území města Karviné

Charakteristický geologický vývoj oblasti, při kterém docházelo ke vzniku černouhelných slují, hrál a hraje významnou roli ve využití krajiny a její modelaci. Intenzivní těžba zde měla za následek výrazné změny charakteru povrchu, ať už se jedná o tvary konstruktivní (haldy) či destruktivní (povrchové elevace). Zvláště druhé jmenované představují z hlediska povodňové problematiky významný prvek. Tyto poklesové pánve bývají často zaplavovány podzemní vodou, která však může být kontaminována těžkými kovy z důlních děl, takže při povodni může dojít k jejich rozlití do širokého okolí, na druhou stranu ale tyto sníženiny mohou fungovat jako přirozené retenční prostory, pro zmírnění průběhu povodňové vlny. Také v případě navrhování protipovodňových opatření (či prakticky jakýchkoliv stavebních aktivit) představují tyto poklesy velký problém. Výstavba hrází, či dalších prvků, musí brát na tento jev ohled a vzhledem k tomuto faktu musí být dostatečně naddimenzovaná, aby v průběhu dalších poklesů zcela neztratila na významu.

 

Struktura půdního fondu

Celková rozloha řešeného území činí 5 752,2 ha. Níže uvedená tabulka popisuje procentuální podíly jednotlivých druhů využití pozemků, které se v území města vyskytují. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako ostatní plochy (42,8 %). Dále pak lesní (16,9 %) a orná půda (14,7 %), vodní plochy (10,7 %), zahrady (6,5 %). Zbytek plochy území tvoří zejména zastavěné plochy (4,9 %), trvalé travní porosty (3,5 %). Sady se rozkládají pouze na 0,1 % území.

Využití pozemků ve městě Karviné (dle ČSÚ k 1. 1. 2020)

Druh pozemku Plocha Zastoupení
Orná půda 743,2 ha 14,7 %
Chmelnice 0,0 ha 0,0 %
Vinice 0,0 ha 0,0 %
Zahrady 371,2 ha 6,5 %
Sady 5,2 ha 0,1 %
Trvalé travní porosty 199,2 ha 3,5 %
Lesní půda 974,2 ha 16,9 %
Vodní plochy 614,6 ha 10,7 %
Zastavěné plochy 280,9 ha 4,9 %
Ostatní plochy 2 463,7 ha 42,8 %
Celková výměra k.ú. 5 752,2 ha 100,0 %

 

Klimatické charakteristiky

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá celé území města do mírně teplé oblasti MT 10, která se vyznačuje průměrnou teplotou -3 - -4 °C v lednu a 17 – 18 °C v červenci. Průměrný roční úhrn srážek činí 650 – 750 mm.

Charakteristika vybrané klimatické oblasti MT10

Charakteristika
MT10
Počet letních dnů 40 - 50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 -160
Počet mrazových dnů 110 - 130
Počet ledových dnů 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 17 - 18
Průměrná teplota v dubnu [°C] 7 - 8
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 - 120
Srážky – vegetační období [mm] 400 - 450
Srážky – zimní období [mm] 200-  250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 - 60
Zamračené dny 120 - 150
Jasné dny 40 - 50