Odtokové poměry

Záplavové území je na území statutárního města Karviné oficiálně stanoveno pro vodní toky: Olše, Stonávka, Mlýnka v Karviné,  Larischův příkop, Železárenský potok a Karvinský potok  »
Potenciálně ohrožená místa a části obcí jsou uvedeny v kapitole Charakteristika ohrožených objektů. Mezi ohrožená místa patří především intravilán ležící v záplavovém území vodních toků. Některé lokality jsou také ohrožovány odtokem ze svahů při přívalových srážkách.
Vodní tok Olše má na území statutárního města Karviné oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 6,200 – 25,650, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 2. 9. 2014 (č. j. MSK 56979/2014 ). »
Vodní tok Stonávka má na území statutárního města Karviné oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 – 2,737, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 2. 4. 2003 (č. j. ŽPZ/1670/03). »
Vodní tok Mlýnka v Karviné má na území statutárního města Karviné oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 – 3,846, které bylo vyhlášené Magistrátem statutárního města Karviné a nabývá platnosti od 19. 3. 2010 (č. j. MMK/040538/2010). »
Vodní tok Larischův příkop má na území statutárního města Karviné oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 – 1,025, které bylo vyhlášené Magistrátem statutárního města Karviné a nabývá platnosti od 19. 3. 2010 (č. j. MMK/040533/2010). »
Vodní tok Železárenský potok má na území statutárního města Karviné oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 0,000 – 2,515, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje a nabývá platnosti od 2. 4. 2003 (č. j. ŽPZ/1670/03). »
Vodní tok Karvinský potok má na území statutárního města Karviné oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úsecích ř. km 0,000 – 1,900 a 4,600 - 6,050, které bylo vyhlášené Magistrátem statutárního města Karviné a nabývá platnosti od 29. 4. 2003 (č. j. ŽP/1838/03/Ka). »

Dle Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik byly vytvořeny mapy povodňového nebezpečí a ohrožení. Statutární město Karviná se dle nich nachází v území s vysokým povodňovým nebezpečím. Na základě povodňových charakteristik hloubky vody (m) a rychlosti proudění vody (m/s) se dá stanovit intenzita povodně pro daný povodňový scénář. V následujících obrazových výstupech jsou uvedeny hodnoty hloubek a rychlostí při Q100. Výstupy pro další povodňové scénáře jsou uvedeny v grafické části povodňového plánu. Na základě stanovených intenzit povodně byla vytvořena mapa povodňového ohrožení pro okolí vodního toku Olše ve městě Karviná. V oblastech s vysokým povodňovým ohrožením (červená barva) se doporučuje nepovolovat ani nerozšiřovat stávající zástavbu a navrhnout protipovodňová opatření. Více informací na http://cds.chmi.cz/

Vybrané výstupy z mapování povodňového nebezpečí a ohrožení jsou dostupné v grafické části povodňového plánu. Výstupy obsahují hloubky vod a rychlosti proudění při N-letých průtocích Q5, Q20 a Q100 a mapu povodňového ohrožení území vytvořenou na základě kritérii proudění a hloubek.

Mapa hloubek při Q100 na území statutárního města Karviné

Mapa rychlostí při Q100 na území statutárního města Karviné

Mapa povodňového ohrožení na území statutárního města Karviné

Odtokové poměry dále ovlivňují:

  • ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví – plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
  • větší průmyslové areály a areály zemědělských družstev, sklady nebezpečných látek, čistírny odpadních vod, jezy či malé vodní elektrárny a další, které mohou být ohrožujícími objekty v záplavovém území
  • sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. Sesuv půdy pak způsobí rychlé zanesení koryta buď v místě sesuvu nebo níže na toku a následné vybřežení vody na okolní pozemky
  • výjimečné situace na toku, např. ledové jevy a vodní díla na tocích
Díky podpovrchové těžbě uhlí je území značně ohrožováno rozsáhlými poklesy povrchu, které mohou podstatně ovlivňovat i odtokové poměry. Nově vzniklé elevace mohou na jednu stranu vytvářet nové retenční prostory pro zmírnění průběhu povodňové vlny, na druhou stranu je ale díky těmto poklesům potřeba výrazně naddimenzovat veškeré inženýrské úpravy koryta vodních toků či jejich retenčních prostor.
Jelikož území města leží v karpatském flyšovém pásmu, je díky charakteru podloží (rytmické střídání pískovců a jílovců) náchylné ke svahovým sesuvům. Ty mohou hrozit zejména v době vysokých srážkových úhrnů, kdy vlivem saturace podloží dochází ke zvýšení hmotnosti a zároveň snížení tření mezi vrstvami. V těchto případech nebo za povodní je potřeba kontrolovat stabilitu svahů na území statutárního města - zejména v okolí obytných budov a podél vodních toků. Česká geologická služba zmapovala na území statutárního města několik aktivních i stabilizovaných sesuvů, které jsou dostupné jako dotazovatelná vrstva na jejich internetových stránkách - http://mapy.geology.cz/svahove_nestability/. Mapová vrstva sesuvných území je také dostupná v mapové prohlížečce digitálního povodňového plánu statutárního města. »

K hlášení krizových havarijních situací v souvislosti se sesuvy a skalním řícením provozuje Česká geologická služba krizovou linku - tel.: 234 742 222
Na území statutárního města Karviné bylo stanoveno několik míst, která můžou v případě povodně omezovat odtokové poměry. Jedná se především o mosty a lávky. » 
Místa omezující odtokové poměry na území statutárního města Karviné

Místa omezující odtokové poměry v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.


 Místa omezující odtokové poměry

 


Přívalové povodně

Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu. Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj. Škody tedy vznikají nejen zaplavením, ale také dynamickými účinky proudící vody.

Při intenzivních lokálních srážkách jsou některé části statutárního města ohrožovány splachy na mírně ukloněných polí. Často také dochází ke koncentraci přívalových vod a materiálu na místních komunikacích a k ucpání propustků. »
Místa ohrožená přívalovou povodní na území statutárního města Karviné

Stanovení míst ohrožení přívalovými povodněmi metodou kritických bodů

Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m. K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (více než 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (více než 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (více než  5,0 %). Tyto body byly stanoveny pro celé území ČR v měřítku 1:500 000.»

Zhodnocení vzniku přívalových povodní metodou kritických bodů (dle VÚV TGM)

Území statutárního města Karviné je na několika místech ohrožována povrchovým odtokem vod při prudkých deštích. Následující obrázky ukazují výstup z modelu drah soustředěného odtoku - vytvořeného na datech Digitálního modelu reliéfu 5. generace za pomocí Flow accumulation model v prostředí GRASS GIS. Z obrázků lze identifikovat potenciální lokality vzniku přívalových povodní. Model však nezohledňuje vsak vod do podloží a případná podzemní odvodňovací zařízení (kanalizace, meliorace, apod.), které nedokáže laserové skenování zachytit. Čím tmavší modrá, tím větší objem vody stéká do daného místa (neznamená to však nutně povodeň). »

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v místě potenciálních přívalových povodní v lokalitě Louky nad Olší - u nádraží

Dráhy soustředěného povrchového odtoku v místě potenciálních přívalových povodní v lokalitě u dolu ČSA

Identifikace odtokových linií s přispívající plochou povodí > 5 ha

V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu. Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí větší než 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území statutárního města Karviné. Odtokové linie nezohledňují aktuální využití pozemků ani jiné skutečnosti, které mají vliv na přerušení soustředěného povrchového odtoku.

 

Místa ohrožená přívalovou povodní v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Ledové jevy

Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů. Při hrozícím nebezpečí vzniku povodně jsou správci toku, případně vodních děl povinni informovat příslušnou povodňovou komisi.

Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území statutárního města Karviné mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče. Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Voda vlivem chodu ledů a tvorby ledových bariér může vybřežovat i při malých průtocích.
Místa výskytu ledových jevů na území statutárního města Karviné
 

Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Vodní díla

Vodní díla (viz také ustanovení § 55 Vodního zákona) jsou stavby budované na toku sloužící k jeho využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých. Hlavními vodními díly ovlivňujícími odtokové poměry jsou:

  • vodní nádrž - prostor vytvořený vzdouvací stavbou na vodním toku, využitím přírodní nebo umělé prohlubně na zemském povrchu nebo ohrazováním části území, určený k akumulaci vody a k řízení odtoku.
  • jez - vzdouvací zařízení vybudované v korytě toku, které v něm trvale nebo dočasně vzdouvá vodu k různým vodohospodářským účelům.
Na území statutárního města Karviné se nachází v severozápadní části rybniční soustava Olšinských rybníků ve správě společností ECO-MADE PRODUCTS s.r.o., ArcelorMittal Tubular Products Karviná a.s. a dalších. Na toku Stonávky je nad městem významná vodní nádrž VD Těrlicko. »

Vodní nádrž Těrlicko

Údolní nádrž na Stonávce v Těrlicku byla vybudována v letech 1955 až 1964 za účelem zásobování dolů a Třineckých železáren provozní vodou. V souvislosti se zajišťováním provozní vody pro Elektrárnu Dětmarovice byla nádrž v polovině sedmdesátých let posílena výstavbou přivaděče z Ropičanky.

Provozovatel VD: Povodí Odry, státní podnik - VD Těrlicko, tel.:  596 410 110

Kategorie VD (dle vyhlášky 471/2001 Sb. o TBD)  - I.

Zemní přehradní hráz se šikmým sprašovým těsnícím jádrem má celkový objem 770 000 m3. Do stabilizační části hráze z místních štěrků a štěrkopísků byla částečně použita i vypálená haldovina. Podloží hráze náleží k vnějšímu pásmu karpatského flyše, pro něhož je typické střídání břidlic, jílovců a pískovců. Pod hrází je provedena jednořadá injekční clona.

Základní technické údaje VD Těrlicko

Povodí nádrže 82,0 km2
Délka hráze v koruně 617,0 m
Max. výška hráze 25,0 m
Celkový objem nádrže 27,4 mil. m3
zásobní 22 mil. m3
retenční 4,7 mil. m3
stálý 0,7 mil. m3
Délka záplavy 6,2 km
Šířka záplavy 530 m
Zatopená plocha 267,6 ha
Zaručený odtok 1,04 m3/s

 

Příčný řez hrází vodní nádrže Těrlicko

Vysvětlivky k schématu: 1) těsnící jádro ze spraší, 2) filtr, 3) proluviální štěrk, 4) proluviální štěrk prokládaný haldovinou, 5) pohoz ze strusky, 6) dlažba z betonových prefabrikátů, 7) injekční clona, 8) štěrkový drén - a) náplavové hlíny, b) údolní štěrk, c) jílovitá břidlic. Bezpečností zařízení - přeliv vodní nádrže Těrlicko má délku přelivné hrany 48 metrů. Kapacita přelivu při hladině 277,4 m n. m. činí 84,00 m3/s. Kóta přelivné hrany je 276,16 - 76,22 m n.m. Kota prahu vývaru potom 249,13 m n. m.

Seznam významných vodních děl ovlivňujících odtokové poměry na území statutárního města Karviné

Vodní díla v povodňovém plánu města. Data jsou stahována a aktualizována ze systému Ministerstva životního prostředí - POVIS.
 
 

Protipovodňová opatření »

Na území statutárního města Karviné je vybudováno několik protipovodňových opatření. Jedná se o ochranné hráze vodního toku Olše, která je ohrázovaná téměř po celé délce toku na území města. Bližší informace o jednotlivých opatřeních jsou k dispozici na odkazu uvedeném níže.
Protipovodňová opatření na území statutárního města Karviné