Charakteristika zájmového území

Správní obvod SO ORP Karviná se nachází na severovýchodě Moravskoslezského kraje, v Hornoslezské pánvi při hranicích s Polskem. Sousedí celkem se čtyřmi obcemi s rozšířenou působností, a to ORP Český Těšín, Havířov, Orlová a Bohumín. Na celém území SO ORP Karviná bylo k 30. 6. 2016 evidováno 66 569 obyvatel. SO ORP se rozkládá na území 10 562,1 ha a zahrnuje celkem čtyři obce - Karviná, Dětmarovice, Petrovice u Karviné a Stonavu. Nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Olše, která protéká správním obvodem severozápadním směrem. Nejvýznamnějším střediskem je statutární město Karviná, které pokrývá potřeby obyvatel spádového území správního obvodu. V rámci správního obvodu existují silné funkční vazby na krajské město Ostrava i další okolní města. Sídelní struktura SO ORP Karviná se vyznačuje velmi vysokou hustotou osídlení, s 634 osob na km² v roce 2016, což výrazně přesahuje průměr České republiky s 130 obyvateli na km². Specifickým problémem Karvinska je vytváření neodvodnitelných poklesových kotlin, jež jsou důsledkem důlní činnosti. 

Přehledná mapa SO ORP Karviná

Statutární město Karviná se člení na devět městských částí - Karviná 1 až Karviná 9. Místní pojmenování jednotlivých části je Fryštát (jižní centrum), Doly (západ katastru), Lázně Darkov (jih), Ráj (jihovýchod), Staré Město, Nové Město, Mizerov (centrum), Hranice (severovýchod)  a Louky nad Olší (jižní cíp). Obec Dětmarovice se dělí na dvě místní části, a to Dětmarovice a Koukolnou. Petrovice u Karviné rozlišují na svém území místní čísti Dolní Marklovice, Karvinské Hranice, Kempy, Petrovice u Karviné, Prstnou a Závadu. Obec Stonava dělí své území na základní sídelní jednotky s názvem Bonkov, Mexiko, Nový Svět I a Stonava.

Základní údaje o obcích v SO ORP Karviná (k 30. 6. 2016)

 Území Počet obyvatel Celková výměra (ha) Podíl zemědělské půdy (%) Podíl zastavěných a ostatních ploch (%) Podíl vodních ploch (%) Podíl lesů (%)

Mapa

SO ORP Karviná 66569 10 562,1 40,3 36,5 8,1 15,2 »
Karviná 55163 5752,1 25,0 47,6 10,6 16,9 »
Dětmarovice 4184 1375,9 61,7 25,2 5,1 8,1 »
Petrovice u Karviné 5333 2047,2 62,5 16,8 4,4 16,3 »
Stonava 1889 1386,8 49,9 31,0 6,0 13,2 »


Území SO ORP ovlivnilo alpské vrásnění ve starších třetihorách. Najdeme zde vápnité jíly, podřízeně písky, štěrky a kvartérní sedimenty (štěrky, písky a hlíny). Co se týká půdních typů, tak v okolí řeky Olše převládá modální fluvizem se substrátem nivního sedimentu bezkarbonátového. V centru Karviné rozlišujeme půdní typ urbánní antropozemě. Okolí rybníků na severu Karviné je pokryto půdním typem fluvické gleje. Zbytek území pokrývají z většiny luvizemě.

Z geomorfologického hlediska spadá území správního obvodu do provincie Západních Karpat, oblasti Severních vněkarpatských sníženin, celku i podcelku Ostravské pánve. To je plochá pahorkatina o rozloze 483 km², střední výškou 244 metrů a středním sklonem 1° 38´. Ostravská pánev vznikla poklesem Českého masivu při podsouvání pod Karpaty. Osu této pánve tvoří široká niva řeky Odry, která v pánvi přijímá ze severozápadu řeku Opavu a z jihu Ostravici a Olši. Je vyplněná různě mocnými souvrstvími mořských třetihorních sedimentů a čtvrtohorních glacigenních, fluviálních i eolických usazenin. Karbonské sedimenty v podloží obsahují sloje černého uhlí, které se v pánvi těží. Povrch zejména v okolí centra Karviné je značně změněn zástavbou a hornickou a průmyslovou činností.

Obec Petrovice u Karviné spadá do geomorfologického okrsku Karvinské plošiny. Tato erozí rozčleněná glaciofluviální a eolitická akumulační plošina má četné znaky periglacilní a humidní modelace. Pouze část Petrovic na východě u hranic spadá do okrsku Ostravské nivy. Ostravská niva se rozléhá jako náplavová rovina podél řeky Olše od obce Petrovice u Karviné, přes centrum Karviné k jihu. Spodní souvrství je štěrkopísčité a svrchní holocenní souvrství je tvořeno z písčitých hlín a hlinitých písků. Celé území leží ve třetím vegetačním stupni s převážně lužními porosty s převahou jasanu, olše či vrby. 

Statutární město Karviná svým centrem zasahuje geomorfologický okrsek Karvinské plošiny. Okolí karvinských rybníků na západě leží v okrsku Ostravské nivy. Východ katastru města potom leží v Orlovské plošině. Tato plochá pahorkatina je tvořena glacigenními štěrky, písky, hlínou v nadloží uhlonosného karbonu. To vše je překryto vrstvou sprašových hlín. Orlovská akumulační plošina je rozčleněná procesy periglaciální a humidní destrukce. Najdeme zde asymetrická údolí, sesuvy či strže. Orlovská plošina leží ve čtvrtém vegetačním stupni s převážně nepůvodními smrkovými porosty, místy porostlá borovicí či dubem. Jižní výběžek katastru statutárního města Karviné se potom postupně zvedá do okrsku Hornožukovské pahorkatiny. Tato pahorkatina je tvořena převážně flyši s převahou jílovců. Převažujícím pokryvem jsou smrkové porosty.  

Obec Dětmarovice leží v geomorfologickém celku Orlovské plošiny, pouze na východ částečně zasahuje Ostravská niva

Většina území obce Stonava leží v okrsku Havířovské plošiny. Tato plochá pahorkatina je souvrstvím kvartérních sedimentů ledovcovo-říčního a říčního původu, překryté vrstvou sprašových hlín. Vyznačuje se asymetrickým údolím, sesuvy a stržemi. Nejvyšším vrcholem jsou Kouty s 332, 9 m.

Nadmořská výška reliéfu správního obvodu ORP Karviná

Sklonitost reliéfu na území správního obvodu ORP Karviné

Charakteristický geologický vývoj oblasti, při kterém docházelo ke vzniku černouhelných slují, hrál a hraje významnou roli ve využití krajiny a její modelaci. Intenzivní těžba zde měla za následek výrazné změny charakteru povrchu, ať už se jedná o tvary konstruktivní (haldy) či destruktivní (povrchové elevace). Zvláště druhé jmenované představují z hlediska povodňové problematiky významný prvek. Tyto poklesové pánve bývají často zaplavovány podzemní vodou, která však může být kontaminována těžkými kovy z důlních děl, takže při povodni může dojít k jejich rozlití do širokého okolí, na druhou stranu ale tyto sníženiny mohou fungovat jako přirozené retenční prostory, pro zmírnění průběhu povodňové vlny. Také v případě navrhování protipovodňových opatření (či prakticky jakýchkoliv stavebních aktivit) představují tyto poklesy velký problém. Výstavba hrází, či dalších prvků, musí brát na tento jev ohled a vzhledem k tomuto faktu musí být dostatečně naddimenzovaná, aby v průběhu dalších poklesů zcela neztratila na významu.

Klimaticky (podle klimatické klasifikace Quitta) spadá celé území SO ORP Karviná do mírně teplé oblasti MT 10, která se vyznačuje průměrnou teplotou -3 - -4 °C v lednu a 17 – 18 °C v červenci. Průměrný roční úhrn srážek činí 650 – 750 mm.

Klimatické charakteristiky dle Quitta

Charakteristika
MT 10
Počet letních dnů 40 - 50
Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 140 - 160
Počet mrazových dnů 110 - 130
Počet ledových dnů 30 - 40
Průměrná teplota v lednu [°C] -2 - (-3)
Průměrná teplota v červenci [°C] 17 - 18
Průměrná teplota v dubnu [°C] 7 - 8
Průměrná teplota v říjnu [°C] 7 - 8
Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více 100 - 120
Srážky – vegetační období [mm] 400 - 450
Srážky – zimní období [mm] 200 - 250
Počet dnů se sněhovou pokrývkou 50 - 60
Zamračené dny 120 - 150
Jasné dny 40 - 50

Ve správním obvodu ORP Karviná se nachází významná ložiska černého uhlí a zemního plynu. V současnosti je jediným producentem černého uhlí v Česku těžební organizace OKD, a.s. - pod tuto společnost spadají lokality na katastru obce Stonava a statutárního města Karviné. Patří mezi ně důl Darkov, Důl ČSM sever, Důl ČSM ji a Důl Darkov závod 9. květen ve Stonavě. Největší absolutní hloubku má v lokalitě Darkov výdušná jáma Mír 4 - 1011 metrů s ústím v nadmořské výšce 235 metrů, jejíž dno se nachází 776 metrů pod úrovní mořské hladiny. Na východě Karviné se nachází Důl Karviná závod ČSA, bývalý důl Gabriela, bývalý dům Barbora či bývalý důl Doubrava. Největší absolutní hloubku má výdušná jáma Doubrava III v lokalitě ČSA - 1176 metrů. Při nadmořské výšce ústí 281 metrů sahá až do hloubky 895 metrů pod úrovní mořské hladiny. Jako pozůstatek těžby uhlí se na území správního obvodu nachází několik poddolovaných lokalit. Jedná se lokality v Dětmarovicích a na katastru statutárního města Karviné. 

V obci Dětmarovice tvoří významnou dominantu elektrárna Dětmarovice. Tato tepelná elektrárna je největší klasickou elektrárnou na území Moravskoslezského kraje a současně největším černouhelným zdrojem na území České republiky. 

Na území správního obvodu ORP Karviná se nachází několik přírodních památek. Patří mezi ně přírodní památka Karviná - rybníky o rozloze 9,3 ha na severu katastru statutárního města Karviné. Jedná se o plochu několika rybníků, kde hlavním předmětem ochrany je Páchník hnědý. Na katastru Dolních Marklovic (Petrovice u Karviné) nalezneme přírodní památku podél meandrujícího toku říčky Petrůvky. Jedná se o soustavu rybníků a přilehlých mokřadů, kde je chráněná populace silně ohrožené Kuňky obecné. Na hranicích katastru obce Dětmarovice, za tepelnou elektrárnou leží v údolí Olše přírodní památka Niva Olše - Veřnovice. Zde je předmětem ochrany také Páchník hnědý, spolu s Kuňkou žlutobřichou.